• Prozaicky

    Až mám pocit, jako bych urážela každého pořádného prozaika.

    Obecně, ale velice obecně. A ačkoliv nemám na publikaci prózy skoro čas, pohleďte, co tu můžete najít:>>Úvahy a příběhy pod čarou >>Povídky z pohledu vlčích očí >>Weronth >>...a další, nezařazené příběhy.

  • Vyšinuté kroniky

    Jelikož koho jsem dneska potkala v metru nikoho skutečného nezajímá.

    Až překvapivě často se potřebuju vypovídat. Kdybych si na to založila jiný blog, nikdo by tam nechodil. A opravdu jsem vyšinutá.>>Přesně TOMUHLE se vyhněte obloukem.

  • Tak tématická

    Aneb Sakra, mám okno, potřebuju Téma týdne.

    Představte si konkrétní téma, či zadání, to je pak už jedno, kam se bude řadit, co napíšete. Obvykle mám na mysli téma týdne z mého bývalého letoviska, blog.cz.>>Mám to hezky pohromadě.

  • Poeticky

    Teprve tohle je ten pravý kámen úrazu.

    Já... opravdu se omlouvám, ale občas to přijde, aniž by se tomu dalo vzdorovat. Jenom prostě nikdy nepřijdu na jediný důvod, proč to dávám k publikaci. >>Opravdu to chcete vidět?

Od teď žiju jinde

0 komentářů
Byly to krásné roky tady na vlčí republice, ale v jejich základech leží dusivé množství starého canceru. Od teď už ne stát, ale anarchie. Na anarchowolf.blogspot.cz/ začínám s (v rámci možností) čistým štítem,...

Read more

intera

0 komentářů
Zmodralé prsty hladí mne po tváři Kapou ti ze slov, lháři jako poslední ranaři posláni zamést to pod koberec Úsměv se rozpustil v záři všech neonů co do okna vloupaly se dneska...

Read more

Iluzionista

0 komentářů
Tam, kam se dívám, ten trik nikdy není Jen odvádíš pozornost z hlavního dění Maluješ barvami východu slunce Když půlnoc odbíjí, tence a krátce V mých představách v rukách tvý iluze Dlouze...

Read more

Kroky z ledu

0 komentářů
Obleč se do dechu V morálním nespěchu Nesmíš mít strach To je vrah, ten tě nepustí V cynickém brnění utíkáš bolesti Rocket se nebojí po letech v nebesích rány se zahojí K...

Read more

inter arma silent musae

0 komentářů
Lásko, kdes byla? Chybělas. Doufám, že alespoň bylo tam fajn. Jsem Ábel, ty Kain, já ale nemám ponětí kterej byl kterej, jen pořád poslouchám: "Od dětí všechno to dostaneš zpátky." Co když...

Read more

This is not poetry

0 komentářů
Varování: Následující obsah není hororovou fikcí. Je skutečně pravděpodobné, že existuje entita schopná publikovat sklepní verše takto pochybné úrovně. Nedoporučujeme osobám s nízkým prahem bolesti, lingvistům a rodilým mluvčím angličtiny. Děkujeme za...

Read more

Univercalypse

0 komentářů
Cítím krev, ve vzduchu, na jazyku a jak mi stéká po hřbetu ruky. Vypadá jako barva, je tak podivně sytě červená a světlá, jako špatný filmový efekt. Filmový efekt tak dobrý,...

Read more

Básník a múza - Alan Wake

0 komentářů
Zdravím, dlouho jsme se neviděli! Stejně však každého, kdo hledá nějakou kvalitnější amatérskou literaturu (a proč proboha hledáte ZROVNA tady?!) zklamu, dnes tu pro vás mám herní recenzi. Posledních pár měsíců...

Read more

Acid

0 komentářů
Jen tak pro pobavení. Tedy, spolužáky jsem pobavila. Ne však zas tak docela. Něco, jako když si děláte srandu z toho, že vám snad z té blbosti zešednou vlasy - ale jste...

Read more

Mechanismus automat

0 komentářů
Křik se taví v monotónní linku každodenní klaviatury. Už mě to nebaví. Jsem unavená. Cítím, jak stíny bublají a hluboko v mém nitru se dohadují na své další oběti. A ona...

Read more

Chemitron

0 komentářů
Dobře, výborně. Jsem šikovná holka. Ujistila jsem se, že svůj retardovaně ztracený a opožděný zápis do nové školy (já jsem totiž složila přijímací zkoušky, děti o-o) stihnu provést ještě v v pondělí...

Read more

Jednoho chladného východu slunce

0 komentářů
Noc byla dnes již unavená a ospalá. Shlížela klidně na tichou, opuštěnou krajinu pod sebou, její ledový dech dával tenkým a slabým větvičkám zbělet a nutil poslední podzimní kvítky uzavřít své...

Read more

No a ještě jednou

0 komentářů
Jak mne, jako každý den, vytrhl ze spánku budík, tak jsem jej znovu poslala k ledu unaveným pokynem a klesla zpátky do polštáře. Co si už tak čistě nepamatuju, kdy jsem se...

Read more

Osamění nikoliv

1 komentářů
Tak vám povím, podivní jsou ti lidé kolem mne. Jako by všichni začali špatně slyšet, či měli sennou rýmu (z níž obvykle otravně zalehnou uši – to pak každý kouká podivně...

Read more

Oblečme se do steampunku! - Leviatan - Leviatan 1# - Scott Westerfeld

0 komentářů
Ciao! Už je to nějakou chvilku, co jsem se dostala přes tuhle knížku, a asi měsíc, co jsem prošla třetím dílem této série. Steampunk je okouzlující směr a Leviatan se okamžitě...

Read more

Můj osobní vztah k muzice

2 komentářů
Hudba. Hezké slovo. Pro každého z vás má nějaký ten svůj význam, že? To, co v sobě ale skrývá, odhalil jen zlomek světa. Jestli mne opravdu ovládá nějaká populační závislost, je to...

Read more

Konečně personalizována, zpět do reality

0 komentářů
Zdravím, zbloudilí, tak jsem zpátky v Praze a konečně nějak při smyslech. Ona taková těžká změna prostředí a režimu s člověkem silně zamává, tenhle rok víc, než kdy dřív. Znáte ty případy...

Read more

Když nám bylo pět

2 komentářů
Tento text, co se zobrazí na hlavní stránce, budiž prosím ignorován. Potřebuji něčím vyplnit perex, aby to nevypadalo blbě. Předkládám vám tu tedy báseň na téma týdne, a nebo prostě o...

Read more

Nikdy, NIKDY není času dost.

2 komentářů
Konečně jsem otevřela textový editor a odhodlala se k napsání toho, o čem již dlouho uvažuji - vlastního světa. Svět, který nebyl ničím inspirovaný (tedy ne vědomě) a jehož promýšlení a psaní...

Read more

Má volba

0 komentářů
Odcházím z místnosti a práskám dveřmi. Skleněná výplň se s obrovským rachotem vysype na ošklivou dlažbu, nic z toho se mne ale netýká. Nic na světě se mne netýká. Jsem neznámá tvář z davu. Za...

Read more